Čas od času, jednou, nebo několikrát za rok, je na naší svazové vodě, noční lov. Letošní noční lov byl můj první.
Začínám opět rybařit po několika desetiletí přestávky. Letos, po desítce lovů, jsem neulovil téměř nic a ryby jsem pomalu proklínal. Marně jsem u vody mrznul, marně jsem tam moknul, celý půlroční úlovek byl velmi hubený. Dva neméně hubení cejni. V podstatě mi vycházel kg rybího masa asi na 10.000,- Kč.
Jako workoholikovi se mi to zdál být promarněný čas. Činnost bez výsledku. "Čumět do vody."
Hltal jsem videa, články: Jak chytat, na co chytat, kde chytat. Pokud bych oprášil staré metody, ušetřil bych si dost nových marketingových nesmyslů - slepých uliček ztraceného času a záběrů. Ne vše, co se prodává, je taky vždy výhodné pro rybáře. To se vyrobí zatraceně drahá kulička návnady, na soukromém rybníku uloví ukázkový kapr a jde se do prodeje. Tak se dnes dělá marketing. Na takovou návnadu skočí zpravidla rybář.
No, zpět k nočnímu lovu. Vše jsem pečlivě nabalil, kávu navařil, sjednal si dovoz manželkou k vodě. Čekaje, že tam stejně nezaparkuji, že tam bude hlava na hlavě. Již předtím ráno jsem provedl rekognoskaci terénu a zjistil jsem, že parkoviště je již plné.
Manželka mne tedy vysadila u vody a odjela. Zas tak moc husto rybářů tam nebylo. Po vybalení jsem zjistil tyto podstatné nedostatky výpravy:
- mouční červi, nově připravovaná zbraň, zůstali doma,
- stejně tak tam zůstala i nezbytná stolička, měl jsem ale spacák a karimatku
- káva se vylila ještě v autě, byl jsem tedy u vody bez vody. Jo, taky chleba a rohlíky pro ryby odjely v autě domů.
Zůstaly mi tedy moje speciální 4 druhy rohlíkových boilies, a kukuřice. A něco šrotu. Ale nevnadil jsem, ani do krmítka nic nedával. Nebylo ani moc co. Manželka se pokusila 2 x dodat mi chybějící výbavu, potmě mne neviděla, ani nenašla, ačkoliv jsem u cesty svítil, co se dalo. No nic. Budu stát celou noc. Od 20 00 do 10 00 druhého dne. Není to tak strašné.
Hned po příchodu k vodě mne obklíčilo několikačlenné komando rybářské stráže a policie, jako obvykle. Říkal jsem jim, že porybné zde v revíru potkám mnohem častěji, než jakoukoliv šupinu. Až že již 30 let jsem nevytáhnul z vody jediného kapra, a kdybych si ho nekoupil na vánoce, nevěděl bych, jak vypadá. Zkontrolovali povolenku, zjistili, že nekecám, samé zápisy bez úlovků, celý půlrok, politovali mne, prohlásili, jako minule, že kapra určitě chytnu, a šli.
No, pak přišel večer. Vytáhnul jsem cejna 28 cm. Tím jsem půlroční úlovky zvýšil o 50 %. A přišla noc. Ležet na karimatce nemělo smysl. Buď lovím, nebo ležím. Vybral jsem si lov, spát jsem mohl doma.
Noc byla krásná, úplněk, pár záběrů bylo. Ve 3 00 již bylo světlo. Pak přišel 2. cejn. Až se rozednělo, tak divný stříbrný kapr. 43 cm. No nic, již jsem ho chtěl pustit, ale šel jsem se zeptat ostřílených rybářů seniorského věku, proč nemá vousy.
" Vždyť je to karas a pěkně velký, tak velkého tu již dávno nikdo nechytil".
No a pak ráno v 8 hodin lysec, 46 cm, dvoukilák. Tak akorát. A pak divné velké stříbrné torpédo. Nevěděl jsem, co to je. Bolen, 84 cm. Ten byl. Nejenže se nevešel do podběráku, ale ani do vezírku. Karta se tedy obrátila, již nemohu tvrdit „ Již 30 let jsem neulovil jediného kapra". Vedle mne byly úlovky ještě zajímavější. Borec chytil 4 candáty, další kapra 96 a 85 cm, další sumce 180 cm na jelce. No, asi tam ryby budou, asi tam budu chodit i nadále. Stálo za to, mnoho hodin stát u vody. Ráno jsem měl ale žízeň, že bych ten rybník vypil.
Autor: Rybář XY
Zdroj: www.masterenergy.cz
Související články:
Chov pstruhů na zahradě
Ryby do zahradních užitkových rybníčků
Zahradní jezírka